Jedle bělokorá: popis, doporučení pro pěstování a reprodukci

Jehličnany vždy přitahovaly svou krásou a bohatou osvěžující vůní. Jedle si získala zvláštní oblibu mezi amatérskými i profesionálními zahradníky. Je to mohutný strom s životností kolem 400 let a výškou až 70 metrů.

Jedle je celkem běžná jehličnatá krasavice, najdeme ji kdekoli na světě. Patří do čeledi borovicovité, rostlina je jednodomá, dvoudomá. Je široce používán pro terénní úpravy parkových ploch a osobních pozemků. Od svých protějšků se liší svou obzvláštní náročností na podmínky pěstování. V severních oblastech naší rozlehlé země se zakořenuje velmi obtížně. Distribuováno ve střední a jižní Evropě, kde se cítí perfektně. Díky tomuto porostu dostala jiný název – jedle evropská.

Je to stálezelený jehličnatý strom se stříbřitě šedou hladkou kůrou. S věkem kůra hrubne a praská. Tvar koruny závisí také na počtu let. Mladá jedle má špičatou korunu, podobnou pyramidě. Ve středních letech se stává oválným hrotem. V dospělosti tvar svršku zmatní. Větve z kmene rostou vodorovně, mírně zvednuté nahoru.

Jehly jsou tmavě zelené se dvěma bílými pruhy vespod, lesklé, krátké - 2-3 cm. Na větvičkách jsou jehly umístěny ve stejné rovině, jako hřeben. Konce jehel jsou tupé. Mladé pupeny mají zelenou barvu. Zráním získávají tmavě hnědou barvu, někdy s červeným nádechem s vyčnívajícími šupinami. Tvar kuželů je oválně válcový. Velikost cca 16 cm.

Mezi ostatními jehličnany se jedle vyznačuje neobvykle jasnou siluetou v podobě svíčky. Šišky vynikají zvláštním dekorativním efektem. Bez ohledu na odrůdu jedle je každá svým způsobem zajímavá a atraktivní.

• Jedle bělokorá "Pyramidalis" má kuželovitý tvar. V jediném střihu vypadá obzvlášť působivě. Je to pomalu rostoucí strom. Dosahuje výšky 5 metrů za 30 let. Roste na plném slunci i v polostínu. Preferuje vlhké klimatické pásmo. Jedle je náchylná na suché mrazivé větry a jarní mrazíky.

• Jedle Arnoldova "Jan Paul II" je rychle rostoucí rostlina (10 metrů za 30 let). Jeden z nejkrásnějších stromů s neobvyklou barvou jehličí. Horní část je žlutavě zelená a spodní část je bílá. Fotofilní, snáší mírné zastínění. Nejlépe roste v úrodných půdách. Vypadá skvěle jak v jedné výsadbě, tak v jehličnatých kompozicích.

• Jedle jednobarevná má pravidelnou kuželovitou korunu a je rychle rostoucím exemplářem. Za 30 let dorůstá až 10-12 metrů. Je považována za dlouhověkou. Jehlice jehlic jsou dlouhé - až 8 cm, se smíšeným odstínem šedo-modro-zelené s jemnou citronovou vůní. Strom vyžaduje světlo, snáší stín, odolný vůči suchu a mrazu. Zvláštností jednobarevné jedle je její vytrvalost. Dokáže odolat i znečištěnému městskému ovzduší. Není nijak zvlášť náročný na půdu. Hlavní věcí je vyhnout se jílovitým a bažinatým půdám.

• Korejská jedle je pomalu rostoucí odrůda. Po dobu 30 let dosahuje výška 3-4 metry. Jehlice jsou krátké, zelené, mírně lesklé. Na zadní straně mají jehlice bílý nádech. Šišky neobvyklé fialovo-modré barvy. Poměrně náročná na péči, zejména na složení půdy.Pro růst vyžaduje mírně kyselou nebo mírně zásaditou půdu. Dobré osvětlení je nezbytné pro růst.

Před vysazením daného stoletého se rozhodněte pro stálé místo. Rostlina je obrovské velikosti a špatně snáší transplantaci. V jižním a středním pruhu se jedle evropská díky příznivým klimatickým podmínkám cítí docela pohodlně. Strom dobře roste na plném slunci. Pro mladé sazenice však bude nejlepším místem přistání částečný stín. Na slunci se jemné jehličí spálí. V období léto-jaro budou muset být stromy chráněny před spalujícími paprsky.

Jedle evropská je náročná na složení půdy. Preferuje volnou, vlhkou hlinitopísčitou nebo hlinitou půdu se slabou nebo neutrální úrovní kyselosti. Musí být zajištěna dobrá drenáž, aby se zabránilo stagnaci vody, a mulčování jehličnanovou kůrou nebo borovou podestýlkou ​​pro udržení vlhkosti.

Nejlepší čas pro výsadbu sazenic je jaro. Jámu je nutné připravit na podzim přidáním humusu, rašeliny a písku. Velikostí by měl odpovídat objemu kořenového systému spolu se zemitou hrudkou. Nejlepší je koupit jedle pěstovanou v kontejneru. Kořeny se tak při výsadbě nejméně poškodí a lépe zakoření.

Vzhledem k tomu, že jedle má extrémně negativní vztah k suchému letnímu vzduchu, je vhodné rosit vrchol koruny cca 1x týdně. Strom má také negativní vztah ke stříhání. Stačí odstranit suché, zmrzlé a škůdci poškozené větve.

V prvním roce zakořenění rostlina nevyžaduje krmení. Pak můžete použít speciální hnojiva pro jehličnany. Dospělé rostliny starší 10 let nepotřebují krmení vůbec.

Nejlepší způsob množení je řízkováním. Vybírají se stromky staré alespoň 5 let, odtrhávají se jednoleté výhony s jedním pupenem nahoře s tzv. patkou (kousek kůry). Délka řízků - 5-8 cm.Řízky je lepší zakořeňovat během intenzivního růstu - v květnu až červnu.

Před výsadbou do sklizených řízků odstraňte otřepy z paty a ošetřete ji přípravkem proti houbovým chorobám. Nezapomeňte také použít prostředky ke stimulaci vývoje kořenového systému.

Použijte výživnou půdu. Po výsadbě hojně zalévejte a přikryjte plastem. Umístěte řízky na světlé místo. Vzduch každý den. Na jaře a na podzim je zálivka mírná, jednou denně. V létě zalévejte častěji. Zakořeněné řízky lze za rok vysadit na trvalé místo.

Množení semenem jedle je pracné, přičemž rostlina z větší části ztrácí své odrůdové vlastnosti. Semena by měla klíčit v březnu. Pro začátek jsou připraveni. Šišky sbírají, suší, vyndávají semínka, nebo si je můžete koupit již hotové. Poté se namočí na 30 minut do slabého roztoku manganistanu draselného, ​​promyjí a znovu namočí na 1 den. Po nabobtnání se vysejí do vlhkého písku a zmrazí se.

V polovině dubna je lze vysadit do hlinitopísčité půdy. Do naplněné nádoby se nalije vrstva jehličnatých pilin - 2 cm, sazenice se rozloží a znovu se posypou pilinami. Zakryjte fólií a dejte na teplé a světlé místo. První výhonky se objeví za měsíc. Horní vrstva pilin se odstraní, pokračuje mírné zavlažování a uvolňování půdy. Také krmí klíčky hnojivy. V otevřeném terénu se sazenice ze semen vysazují ve věku 4 let.

Přehled jedle bělokoré naleznete v dalším videu.